Rozhovor Cesta Vrchovinou (24.8.2010)

Na slovíčko s poslankyní Janou Fischerovou

Na slovíčko s poslankyní

Jana FischerováBývalá starostka Havlíčkova Brodu, Jana Fischerová, se seznamuje se svou novou funkcí poslankyně Parlamentu ČR a s prostředím vysoké politiky. Položili jsme jí několik otázek.

Jaký jste měla pocit, když jste poprvé vstoupila do jednací síně poslanecké sněmovny a co vám proběhlo hlavou?

Měla jsem slavnostní pocit a současně i pocit zodpovědnosti.Plně jsem si uvědomovala, kde vlastně jsem a že parlament je suverénním vrcholným orgánem výkonu veřejné moci.Během skládání poslaneckého slibu jsem cítila, jak mi naskakuje "husí kůže". První jednání probíhalo tak, že jsme seděli v abecedním pořadí , a tak jsme i jednotlivě přistupovali ke složení poslaneckého slibu a poté k podpisu. Všímala jsem si a stále si všímám i interiéru v Thunovském paláci,kde se jednání uskutečňují. Je to balzám pro oči,zkrátka architektonický skvost. Hlavou se mi honily různé myšlenky, ale jak to bývá, tak i vzpomínky na své nejbližší z rodiny a na své rodné město Havlíčkův Brod.

Před časem jste uváděla, že byste chtěla pracovat v rozpočtovém výboru, ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a dále v zahraničním výboru a využít svoje dosavadní zkušenosti z práce v městské samosprávě. Splnilo se vám to?

Ano, je to pravda, chtěla jsem pokračovat svojí prací ve výborech tak, abych měla na co navázat a pokračovat. Tedy jsem zvolena do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a dále jsem i v zahraničním výboru. Každý klub zastupitelů si měl možnost do jednotlivých výborů nominovat své zástupce. Já jsem od začátku toto chtěla a zájem jsem neměnila, podařilo se mi to.Chtěla bych být neustále provázána s obcemi a městy na Vysočině, abych jim mohla radit a přenášet zkušenosti z jednání těchto výborů. Nebude to jenom o práci v těchto výborech,ale už jsem během července projela poměrně dost institucí, obcí, měst a konferencí z různých oblastí na Vysočině a domlouvali jsme se na spolupráci i v jiných oblastech. Napadá mě například oblast pěstování brambor na Vysočině, kdy jsem byla pozvaná paní inženýrkou Rasochovou na Polní den brambor v Olešné,ale i návštěva Policejního ředitelství v Jihlavě, která se týkala bezpečnosti dálnice D1. V obci Hodice jsme hovořili o problematice menších obcí atd.

Jsou některá jednání v PSP nudná, zvláště tehdy, když se projednávají návrhy zákonů, které nejsou právě „vaše parketa"?

Na tuto otázku budu moci odpovědět později. Nyní nás čeká vyjadřování důvěry vládě dne 10.8. a práce na přípravě zákonů začne až poté.

Je práce v PSP rozmanitější než v samosprávě a nebo je tomu naopak?

Na tuto otázku budu moci odpovědět také až za delší dobu. Každopádně práce starostky byla velmi rozmanitá. Člověk si připravil kalendář úkolů a povinností na jednotlivé dny, co bude řešit. Často se stalo, že došlo k nečekaným událostem ve městě a ty se musely řešit prioritně. Byla to ale práce s lidmi a pro lidi, kteří byli na blízku, okamžitě tu byla zpětná vazba. Tato práce mě naplňovala a měla jsem ji velice ráda. Musím přiznat, že se mi po ní bude asi i stýskat, třebaže to byla práce náročná, zodpovědná a dá se říci, že někdy člověka vytěžovala celých 24 hodin, často i o víkendech. Přiznávám, že i nyní budu chtít dále s městem a občany spolupracovat, budu kandidovat v říjnu do zastupitelstva našeho města, abych mohla alespoň částečně kontinuálně v této práci pokračovat.

TOPlist